Vážené a milé,

rád bych vám ze srdce poděkoval za veškerou péči, kterou jste mé mamince po léta poskytovaly (a předtím mé tchýni na stejném lůžku). Nedovedu si představit svůj život, kdyby vás nebylo. Rád bych ve vašem skvělém zařízení také dožil poslední roky svého života, ale jestli dovolíte, nebudu na to spěchat.

Za naši matku Věroslavu Tůmovou děkujeme nejen vedení Domova Hortenzie, ale i ošetřujícím sestrám za péči, kterou věnovali po celou dobu pobytu naší babičky.

Budeme rádi, když náš dopis uveřejníte v časopise Bořánek, aby čtenáři věděli, jak příjemně se žije lidem ve Vašem Domově Hortenzie.

Děkuji všem zaměstnancům „Hortenzie“ za věnovanou péči paní Věře Kadlečkové.

Vím, že máme každý svých problémů až nad hlavu, a přesto si Vám dovoluji napsat o nemocnici v Brandýse nad Labem.

Za svoji osobu mohu jenom chválit a děkovat za záchranu života.

Děkuji všemu personálu, zvláště panu Dr. Kavkovi za jeho psychickou i morální podporu, kterou mi velmi pomohl. Nevím, snad to bylo tím, že jsem ležela šest dnů na oddělení JIPu, že mohu jenom chválit. A znovu děkuji a mám na Vás všechny hezké vzpomínky.

Vážená paní ředitelko,

dovolte mi poděkovat Vám a všem Vašim pracovníkům za nevšední a obětavou práci o staré a nemohoucí seniory, kteří žijí ve Vašem Domově.

Při svých návštěvách tety Milušky Turzíkové mám možnost vidět opravdovou péči Vašeho personálu nejen k mé tetě, ale i ostatním seniorům.

Ráda bych také poděkovala sl. Šimončičové za čas a ochotu, kterou mě věnovala při vyřizování veškerých náležitostí, které souvisely s přijetím mé tety do Vašeho Domova.

Vážená paní ředitelko,

nedávno jsme se naposledy rozloučili s naší maminkou Jiřinou Douskovou. Bylo přáním nejen jejím, ale celé naší rodiny poděkovat za péči, které se jí v posledních šesti letech života dostalo ve vašem domově Hortenzie. Počáteční obavy, s nimiž do domova přicházela, se díky příjemnému prostředí penzionu, zapojení se do zájmových činností v různých kroužcích a přátelským přijetím od spolubydlících, zejména paní Zachové a paní Boštické a personálu domova rychle rozplynuly. Nelze pominout ani povzbuzující rozhovory s psychologem a další duševní podporu a v počátku i rehabilitační „rozcvičky“. K její dobré náladě přispívala i společenská zábava a zájezdy, které jste organizovali, a kterých se pokud jí to její zdravotní stav dovoloval, ráda zúčastňovala.

Není možné opomíjet péči a přátelský přístup vašich pracovníků nejen k ní, ale i k nám všem, kteří jsme ji navštěvovali nebo jsme jí např. jen telefonovali. Nechceme opominout ani zdánlivou maličkost, která zpříjemňuje život a uvést, že si jako bývalá kuchařka chválila a byla spokojená s poskytovaným jídlem. V neposlední řadě oceňujeme také odbornou péči o její zdraví a zejména i to, že jsme vždy, i v mimořádných situacích, byli bezprostředně o jejím stavu informováni a byla nám nabídnuta vaše pomoc.

Dovolte, abych Vám i všem vašim spolupracovníkům opakovaně jménem celé naší rodiny poděkoval a popřál Vám, aby se Vám dařilo podporovat životní elán a vytvářet příjemné a spokojené prostředí pro všechny ty, kteří jsou nebo se stanou obyvateli domova Hortenzie.

Vážená paní ředitelko,

dovolte mi, abych Vám poděkoval za Váš přístup k Vašim klientům a jejich rodinám.

Vycházíme nejen z Vašeho přístupu pracovníků penzionu Hortenzie v Bořanovicích k péči o klienty, ale i ke spolupráci s jejich rodinami. Děkuji Vám jménem celé naší rodiny za tuto péči o naši maminku paní Jiřinu Douskovou.

Tento dopis Vám píši jako reakci na nedávné sdělení o zdravotní situaci naší maminky.

Nejedná se jen o uvedené sdělení, ale i o předcházející situaci, kdy jsme byli jako rodina neprodleně vždy informováni, bylo nám podáno vysvětlení tak, abychom se mohli případně na řešení podílet a spolupracovat. Tak, jako vždy v předcházejících případech, nám byla i tentokrát situace oznámena.

V daném případě mne při osobním setkání informovala o závěrech a případném záměru lékařky Vaše vedoucí sestra paní Ladislava Stočesová. Informace mi byla podána nejen kvalifikovaně, ale i s pochopením stavu naší maminky. Rozhovor vyústil v dohodu, že případné zákroky, které by měly invazivnější charakter, by byly u naší maminky prováděny s ohledem na její stav jen v případě nejvyšší nutnosti.

Tento postup dokresluje i naší další dlouhodobou zkušenost s celkovou péčí o naši maminku, která je jí ve Vašem penzionu zajišťována. Jen pro dokreslení chci uvést, že naše poděkování a ocenění práce se týká nejen odborného personálu, ale i dalších pracovníků penzionu Hortenzie včetně administrativy a obou ochotných a přátelských „vrátných“, kteří jsou vstřícní nejen při vyřizování telefonátů, ale i vzkazů atd. Chceme projevit celkovou naší spokojenost a ocenění práce vašeho pracovního týmu.

Ještě jednou Vám děkujeme.

Dobrý den paní ředitelko,

moje maminka paní Marie Petrůjová byla 28.6.2010 přijata do Domova Hortenzie.

Ráda bych ještě jednou poděkovala za vstřícnost a milý přístup zaměstnanců Domova Hortenzie, především sociální pracovnice slečny Šimončičové, se kterou jsem zatím byla nejvíce v kontaktu.

Vážená paní ředitelko,

dovolte mi jménem naší rodiny popřát Vám do Nového roku 2010 hodně zdraví, pohody a dobré nálady, hodně úspěchů v pracovním i osobním životě.

Přání také posíláme všem pracovníkům Vašeho pensionu Hortenzie, kteří pro klienty vytvářejí krásné prostředí, odvádí profesionální práci a jsou důležitou součástí pohody, kterou Váš penzion seniorům poskytuje.

Vážená paní ředitelko,

Byli jsme velmi a příjemně překvapeni, když nám maminka řekla, že bude na besídce zpívat. Nikdy jsme se s něčím podobným nesetkali a hned nám bylo jasné, že se půjdeme podívat. Udělali jsme si z besídky rodinnou akci. Vystoupení nám vhánělo slzy do očí. Nedávno maminka chodila na besídky vnoučatům a pravnoučatům a nyní jsme se šli podívat na vystoupení nejstaršího člena rodiny.

Protože jsem dlouho vedla pěvecký kroužek ve škole, vím, jak je těžké hrát na klavír a přitom stmelit zpívající. Obdivujeme paní profesorku, že to dokáže. Moc jí za to děkujeme.

Ale nebylo to jenom zpívání. Sledovali jsme, jak starostlivě se Váš personál celou dobu o staré lidi staral, jak s nimi tancoval, hladil je a některé i krmil. V těchto lidech byl cit - to nebylo nahrané. Děkujeme i hudbě, při které si obyvatelé domova s chutí zazpívali i zatancovali.

Paní ředitelko, můžete být na svůj personál hrdá a děkujeme.

Vážení obyvatelé "Domova seniorů Hortenzie".

Jsem mezi vámi nováček. Nastoupila jsem mezi vás v polovině září a přiznám se, že s velkými obavami jak se bude můj život dál vyvíjet. První přivítání panem recepčním a slečnou sociální pracovnicí Šimončičo-vou, "naší Lucinkou", bylo velmi přátelské a hned jsem si připadala mnohem lehčeji. Překvapila mne i moji rodinu voňavá čistota a celkové uklidňující prostředí. Když jsem dostala rozpis zájmové činnosti, byla jsem opět překvapena rozsahem a úrovni péče, kterou poskytujete starým a často i velmi nemocným lidem.

Dnes po šesti týdnech pobytu vím, že s námi žijí lidé, kterým na nás záleží a kteří se snaží nám život maximálně zpříjemnit. Než jsem mezi vás nastoupila, žila jsem životem, kde mými společníky byly jen knihy, křížovky a televize. To se nyní úplně změnilo. Na sklonku života navštěvuji různé kroužky, což jsem nemohla ani v mladším věku.

Ještě bych se ráda zmínila o personálu a jídelníčku. Stačí na to jedno slovo - perfektní.

Všichni, nebo alespoň většina z nás, s láskou, někdy i s lítostí, vzpomínáme na svůj domov. Život však jde dál tady v našem Domově - v klidném, čistém a kulturním prostředí.

Chtěla bych vám všem touto cestou poděkovat za to, že jste mně mezi sebe přijali a pomohli mně překonat těžké začátky.

Děkuji celému vedení "Domova" za to, že pro nás v říjnu připravilo nádherné posezení s hudbou a pohoštěním. Velmi děkuji paní profesorce, že i já v 89 letech jsem se mohla zúčastnit vystoupení s pěveckým souborem.

A co dodat na závěr? Jen pár slov: VELKÝ DÍK ZA VŠECHNO!

Vám, paní ředitelko,

moc děkuji za to, že jste byla moje jistota ve Vašem zařízení a přeji Vám hodně zdraví a pohody.

Prosím, vyřiďte mé srdečné pozdravy a přání všeho dobrého také milým sestřičkám a i ostatnímu skvělému personálu, který pracuje v různých funkcích ve Vašem Domově pro seniory Hortenzie v Bořanovicích. Všem Vám děkuji za péči o mého manžela ing. Josefa Tichého, CSc. (který zemřel po dlouhé nemoci dne 24.6.09).

Vážení,

chtěla bych vám všem ještě jednou poděkovat za sebe a hlavně za babičku. Prožila velice komplikovaný život, u vás našla konečně klid a byla velmi spokojená. To vím. Když jsem ji navštěvovala, pokaždé i na mě dýchla příjemná atmosféra.

Přeji vám všem hodně zdraví, spokojenosti a hlavně i nadále příjemné prostředí pro vaši práci.

Milé sestřičky - Vám patří náš dík

Jistě většina z nás obyvatelů zažila nějaký zdravotní problém. Tak i já, po 4 a půl letech pobytu v Hortenzii, jsem si při pádu způsobila velkou bolest. V nemocnici zjistili, že to nejsou zlomeniny. S velkou bolestí jsem se vrátila. Proč to píši? Abych upozornila na velkou obětavost našich sester a zdravotního personálu. Všechna "děvčata", která mají službu, se VZORNĚ starají. Tolik péče mě vhání slzy do očí. Věřím, že tuhle starost mají o všechny pacienty.

Chci jim za tu jejich práci poděkovat. Věřím, že se ke mně přidají i ostatní obyvatelé. Jistě máte i Vy tento dobrý pocit.

Milé sestřičky a ostatní zdravotní pracovnice - vám patří náš dík.

Milá Hortenzie,

není tomu tak dlouho, co jsme se poznali, něco přes 2 a půl roku. Rychle jsme se spřátelili a teď nám to připadá, jako bychom se znali odjakživa. Často jsme Tě navštěvovali a vždy jsme se do Bořanovic těšili.

Vystoupili jsme na zastávce z Nerabusu, přešli s nasazením života na druhou stranu silnice (řidičům asi ještě nikdo neřekl, že občan má na přechodu pro chodce přednost) a po úzkém betonovém chodníčku jsme se rychle dostali na křižovatku. Po pár krocích jsme Tě už zahlédli, obklopenou svěží zelení stromů, keřů a zahrad: sympatickou modrou fasádu s typickými okny pod červenou střechou. Zabočili jsme doprava dolů do uličky "K ubytovně" a kolem závory vnikli do Tvého výsostného území.

V tu dobu, kdy jsme přicházeli, panoval okolo jezírka s vodotryskem a s červenými rybičkami klid. Tvoje obyvatelky odpočívaly po obědě. Otevřela jsi nám dveře, jako bys chtěla říci: "Vítám Vás a jsem ráda, že Vás zase vidím." Hned za dveřmi následovalo milé pozdravení z vrátnice. Ohlásili jsme se kvůli pořádku: "Jdeme za paní Škorpilovou". "No to já přece vím, dobře se bavte," odpověděl pan vrátný s úsměvem.

Vyšli jsme do 1. poschodí po schodech, abychom neblokovali výtah těm, kteří ho víc potřebují. Maminka seděla v křesle, podřimovala a její oblíbená "Praha 2" vyhrávala naplno. "Já nespím, už na Vás čekám. Uděláme si kafé?" A aniž by čekala na odpověď, vzala hůl a mašírovala do kuchyňky pro horkou vodu. My jsme mezitím připravili na talířky dobrotu, kterou jsme přinesli - nejraději měla karamelové větrníky - a pak jsme si společně pochutnávali a povídali o všem možném. S novinkami, které jsme si po cestě přečetli v novinách, jsme ale neuspěli. Maminka už všechno slyšela v radiu a paměť měla lepší, než my oba dohromady.

Potom jsme se vypravili na procházku. Kolem jezírka panoval často čilý ruch. Tvoje obyvatelky, s holí nebo s praktickými vozíčky, počítaly svoje "kolečka", nebo odpočívaly na četných lavičkách a povídaly si se svými kolegyněmi. Kdo vymyslel a realizoval toto atrium, zasloužil by Nobelovu cenu! Díky promyšlenému zastřešení slouží na čerstvém vzduchu a za každého počasí jako "atletická dráha", odpočívárna, společenské středisko a diskusní klub. A to všechno uprostřed svěží zeleně a celé palety barev nejrůznějších květů, nejen na záhonech, kde samozřejmě převládají hortenzie, ale i na oknech. Prostě zemský ráj to na pohled!

Pozdravili jsme se s Těmi, které jsme už znali a vydali se kolem zadní závory do vesnice. Ulice "V zahradách" má správné jméno. Pečlivě udržované rodinné domky uprostřed rozsáhlých zahrad s ovocnými i okrasnými stromy, keři, trávníky a záhony a všude plno nejrůznějších květů. Za každým plotem na nás štěkal pes, některý přátelsky, jiný výhružně s vyceněnými zuby, jakoby říkal: neopovažuj se sem vstoupit, nebo tě roztrhám na cucky! A co jsme velice ocenili: místní obyvatelé nás s úsměvem zdravili, občas jsme s nimi i vyměnili pár slov. Poznali jsme Bořanovice jako sympatickou, moderní vesnici a Tobě, Hortenzie, budiž ke cti, že jsi vybrala pro sebe a pro Tvé obyvatele tak hezké místo.

Po návratu z procházky jsme vždy ještě poseděli u jezírka a povídali si o všem možném s maminčinými kolegyněmi. Dověděli jsme se spoustu zajímavých věcí a také se zájmem vyslechli vyprávění o nejrůznějších životních osudech.

Milá Hortenzie, děkujeme Ti, že jsi naší mamce umožnila, aby mohla na sklonku svého života využívat všech výhod, které poskytuješ svým obyvatelům. Vždyť to si jinak může dovolit jenom milionář, aby mu ostatní vařili, myli nádobí, uklízeli, prali prádlo, aby ho koupali, v případě potřeby ošetřovali, aby k němu domů docházeli lékařka, masér, pedikérka, kadeřnice… A což různé zájmové kroužky, představení, koncerty atd. Měli jsme několikrát možnost zúčastnit se krásného vystoupení Tvého pěveckého sboru a mohli si dokonce - což není například v Rudolfinu dovoleno - zazpívat s účinkujícími. To byly pro nás nezapomenutelné zážitky.

Děkujeme také všem, kteří se o blaho naší mamky starali. Nebylo by to vůči ostatním spravedlivé, abychom někoho jmenovali. Úmyslně tak nečiníme. Setkali jsme se u všech Tvých zaměstnanců bez rozdílu vždy s ochotou, trpělivostí, vlídností a srdečností. To není v dnešní době obvyklé, natož samozřejmé. Přejeme všem i nadále všechno nejlepší v osobním životě a hodně uspokojení ze záslužné práce, kterou denně pro osazenstvo domova vykonávají.

Jak snadno, s jakou samozřejmostí přijímáme pozornosti, pomoc od těch, kteří jsou ochotni nám takové dobro nabídnout a jak málo dokážeme děkovat! Rozhodl jsem se překonat pasivitu i jakýsi stud, obavy aby snad vyjádření díků nebylo chápáno jako snaha dosáhnout nějakých výhod a prostě a důrazně vyjádřit vděk.

Všem lidem, co pracují v bořanovickém Domově, vděčím za strašně moc, za péči, kterou dnes a denně byla obklopována má matka - stejně jako její spolubydlící! Maminka přesáhla dávno devadesátku let života, v poslední době byla odkázána na péči neumdlévajících sestřiček, zahlédl jsem vícekrát, jak ji sestřička hladila po tváři a jak z takové lidské účasti byla maminka šťastná.

Tento týden maminka zesnula, ale já budu i nadále k vašemu domu cítit to, co každý z nás cítí ke svému domovu, a dovolím si čas od času na chvíli sednout k vašemu krásnému jezírku a vzpomínat…

Milá paní Alice Slavíková,
milí senioři z Domova Hortenzie v Bořanovicích!

S hlubokou vděčností jsem od vás z Bořanovic přijal již druhou zásilku do našeho Humanitárního skladu Oblastní charity v Uherském Hradišti. Svým darem jste příčinou radosti pro druhé. Vaši obětavou lásku k nemocným i postiženým předáme dál. Děkujeme vám všem, kteří jste se podíleli na mozaice z různorodých maličkostí, z nichž každá má svůj význam. Všichni máte podíl na charitativním díle. Dávat znamená být obdarován. Dotek lásky mění srdce. Radost v srdci mít je dnes nejcennější, co se koupit nedá a co dělá krásným. Vaše nabídka k pomoci pomůže proměnit svět.

Také stáří v klubech má svou vážnost obdarováním těch, kteří volají o pomoc. Váš příslib i v budoucnosti podpořit naše úsilí v Oblastní charitě v Uherském Hradišti mě naplňuje radostí i optimismem.

Jako výraz naší vděčnosti každoročně dáváme sloužit mše svaté v Uherském Hradišti za ty, kteří nás podporují a nám pomáhají, tedy i za vás v Domově seniorů Hortenzii.

"Blažen je věru člověk ten, jenž plně prožil celý den."

Jako dárci musíte vědět, kde balík z Bořanovic skončí. Vaše dary dorozdělujeme do menších zdrav. balíčků a poputují:

• Středoafrická republika, město Bantuj, do ambulance malomocných
• Indická Kalkata k misionářkám lásky bl. Matky Terezy
• menší zdrav. balíčky k dětem, kde žijí české menšiny, Podkarpatská Rus (Ukrajina), a to:
  Černotisovo, Vinogradovo, Mukačevo, Terestva, Usť Čorná, okr. Tjačiv, Chrust, Užhorod, Lucin za Lvovem a do rumunského Banátu.

Od dárců obdrželi jsme z Čech, Moravy i Slovenska na 21.129 ks ručně upletených obinadel. Naše akce je dlouhodobá. Vám všem přejeme v novém roce pevné zdravé a samé šťastné dny.

Srdečně a upřímně s pozdravem i poděkováním z oblastní charity v Uherském Hradišti

Vážení a milí přátelé v seniorském domě Hortenzie,

v neděli 11. listopadu 2007 zesnula po dlouhém trápení moje drahá maminka paní Jaroslava Kopecká a já cítím, že potřebuji složit veliké díky Vám všem. Obyvatelům domova, zaměstnancům v čele s paní ředitelkou i ostatnímu personálu. Za společnost, kterou si u vás v Domově vzájemně vytváříte, za lásku, přátelství a podporu, kterou si navzájem dáváte. Vím, že i moje maminka byla spokojená, že v posledních letech života je obklopena zájmem lidí, kteří nejen pečují, ale hlavně soucítí a probouzí v seniorech opět nové zájmy a radosti z činností a zálib, které by ve svém předešlém bydlení ani nemohli provozovat. V posledních rozhovorech, kdy mi mohla maminka ještě sdělovat, na Vás všechny velice vzpomínala a děkovala všem přátelům pěveckého souboru a paní Mgr. Kunové za krásné společné zážitky.

Vážená paní ředitelko,

už je tomu rok, co naše maminka našla v Hortenzii svůj nový domov. Domov v pravém slova smyslu.

Původně jsme se obávali, jestli zvládne tu velkou změnu v jejím životě. Ale naše obavy se rychle rozplynuly. Od prvního dne se u Vás cítila po všech stránkách jako doma.

Při našich návštěvách se stále znovu přesvědčujeme o nevšedních kvalitách Vašeho domova:

• V Domově i v okolí je udržována vzorná čistota
• Zeleň a květiny navíc zpříjemňují pěkné prostředí
• Vaše spolupracovnice a spolupracovníci pečují s laskavostí, trpělivostí a porozuměním o obyvatele Domova
• Připravujete bohatý program pro různé činnosti a pro zábavu
• Mamince u Vás chutná a těší se na každé jídlo
• V případě zdravotních i jiných problémů reagujete neprodleně, čož nám dává jistotu, že je o maminku po všech stránkách dobře postaráno

Za to všechno bychom chtěli Vám a celému pracovnímu týmu Hortenzie upřímně poděkovat.

Vážená slečno Žemličková,

za pár dní odlétám, tak jsem Vám ještě chtěla napsat pár řádků.

Moc Vám děkuji, že jste si na mě a na maminku (p. Čermákovou) našla čas a provedla jste nás Domovem. Jak pro mě, tak i pro maminku je to velmi důležité, abychom viděly, kde ona případně stráví poslední léta. Měla jsem z návštěvy Domova ohromný dojem, hned na první pohled je vidět, že vedení a všichni zaměstnanci do toho dávají svoje srdce.

Jak jsem Vám stručně říkala, můj syn je autista a žije v domově v Kanadě a já citlivě reaguji na domovy, kde jsou klienti odkázáni na péči svých opatrovníků. S péčí o mého syna jsem naprosto spokojena a po mé návštěvě Hortenzie věřím, že i moje maminka by dostala prvotřídní péči.

Vážená paní ředitelko,

chtěl bych poděkovat Vám, vrchní sestře, paní psycholožce, sestrám a všem pracovníkům domova důchodců za nevšední a obětavou práci. Při svých návštěvách jsem měl možnost vidět opravdovou péči Vašeho personálu nejen k mojí mamince, ale i ostatním seniorům. Váš pracovní tým je skvělý.

Dobrý den milá paní Darino,

už nemám strach mamince telefonovat, žádné slzy jenom smích a spokojenost v hlase. Maminka referuje s plnou energií "co my holky spolu podnikáme" a zítra jedeme na Moravu podporovat jednu z nás při soutěži o nejkrásnější básničku.

Dříve jsem musela každé slovo doslova z mamči vypáčit a dnes? Skoro se nedostanu ke slovu, mamča referuje o všem, co prožívá u Vás. Zatím jediné, co trochu mumlá je jídlo. Dnes to byla polévka s krupkami, která se příliš často opakuje. Není to od mamky stěžování, jenom spíše referát o všem, co se v Bořanovicích děje.

Chtěla jsem Vám a celému pečovatelskému týmu moc a moc poděkovat za vrácení života mé mamči. Tušila jsem, že bude spokojená, ale současnost překonala všechna moje očekávání.

Přeji Vám hezký den (tady je sluníčko, ale teploty pod nulou), mnoho pozdravů a hodně radosti ve Vašem šťastném království v Hortenzii.

Vážená paní ředitelko,

chceme vám touto cestou poděkovat za péči a lásku, kterou jste věnovali naší mamince, paní Miloslavě Svitákové. Ta se díky tomu u vás cítila velice dobře.

Děkujeme, že jste mamince zpříjemnili a usnadnili poslední měsíce jejího života.

Vážená paní doktorko,

rád bych Vám a slečně Žemličkové poděkoval za pěkné přijetí, které jste naší mamince poskytly, a za čas, který jste nám věnovaly.

Jsme s manželkou rádi, že se mamce u Vás líbilo a jsme přesvědčeni, že Váš domov pro ni bude dobré řešení.

Vážená paní ředitelko,

při lítosti, kterou já i celá moje rodina pociťujeme nad ztrátou Andulky Kynclové, jsme vděčni, že zde prožila posledních 5 let života bezstarostně, v krásném čistém prostředí, za vzorné péče vedení i celého personálu.

Byla zde šťastná a spokojená, což sama vyjádřila v rozhovoru publikovaném v časopise Bořánek v březnu 2004. Ke spokojenosti, zajišťované ze strany vedení i celého personálu, přispělo i to, že díky svému smyslu pro humor a laskavosti si v domově získala přátelství ostatních obyvatel. Svoji osobnost zde mohla uplatnit v řadě aktivit, poskytovaných zde v nebývalém rozsahu.

Děkuji za podporu a projevy soustrasti, které mi byly oporou v nastalé situaci.

Dobrý den HORTENZIE,

ráda se brouzdám na Vašich nových stránkách a těším se nad hezkými kresbami ať už od Evy Mazukulyové (do Bárky jsem se zamilovala a také vytiskla) nebo majestátný Hrad Houska od Josefa Hůly.

Také Vaše krásná slova ať už k blížícím se Vánocům a nebo zamyšlení o smyslu života mě opět trochu přiblížilo k mé rodné zemi.

Mám sice zákaz Vás obtěžovat, ale snad mi to odpustíte, měla jsem chuť Vám napsat, že velmi často prohlížím Vaše stránky, jsou velice milé a velmi hezky upravené.

Mamča je teď u nás na jeden měsíc a též ráda pozoruje čarovné stránky, které tolik říkají. Přečetla jsem jí všechno, co se přečíst dalo a má vždy radost a říká: Tak holka moje, přečti zase něco z Bořánka.

Přeji Vám Všem krásné léto (hlavně ne moc horké) a už se těšíme na nové příspěvky v Bořánku.

Láska? Láska je jako exotická květinka a musí se o ni s velkou láskou pečovat aby nezahynula. Láska se nedá koupit ani vyhrát v loterii a ten, kdo ji má, je nejbohatší člověk na světě. Patříme mezi ně. Jsme velice šťastni a jako emigranti v cizí zemi si velice vážíme našeho bohatsví, dává nám sílu do našich dnů, nechá naše oči otevřené pro krásy přírody a pro nekonečné záhady naší planety, ale také vnímat nouzi jiných a snažit se zmírnit jejich těžky osud.

Vážená paní ředitelko,

dovolujeme si Vám a celému personálu, dále též paní doktorce Fouskové poděkovat za příkladnou a velmi obětavou péči o naše rodiče.

Jsme Vám velmi vděčné, že jste se tak dobře starali o naši maminku paní Miladu Klimešovou, která ukončila svůj život dne 23.4.2006.

Byla u Vás spokojená a hlavně měla stále nějaké aktivity, kterých se ráda účastnila, protože nebyla zvyklá zahálet a potřebovala být stále zaměstnaná, čehož se jí u Vás ve velké míře dostávalo.

Není to tak běžné ve všech domovech důchodců a proto jsme byly rády, že jste ji přijali právě Vy v krásném a klidném prostředí a umožnili jí dožít život důstojně a plně.

Ještě jednou mnohokrát děkujeme, přejeme Vám hodně nových nápadů, trpělivosti a soucitu s Vašimi důchodci.

Rád bych poděkoval vedení Domova důchodců v Bořanovicích, stejně tak všem pracovníkům počínaje přívětivou vrátnicí až po pány údržbáře, celému ošetřovatelskému týmu zdravotníků a jmenovitě slečně Žemličkové za to, že díky jim se mé mamince, paní Marii Trojanové, dostalo dobrodiní laskavého přijetí do nového domova a následně tolik profesionální a lidskostí prodchnuté pozornosti, že má 91letá maminka pookřála a získala zpět svůj optimismus! Místo dřívějšího osamělého naříkání do telefonu se nyní stává, že například na mne nemá čas, protože je zrovna na besídce, nebo se připravuje do keramické dílny či na „rozumy“…

Takové skvělé zařízení pro seniory, jaké se daří v Bořanovicích prosazovat, bych přál všem starým lidem v republice! Vím, že je to stále ještě utopií, o to víc patří můj hluboký obdiv a dík všem „bořanovickým“!

Poděkování za péči o moji maminku Boženu Noskovou

Vážená paní ředitelko,
dovolte mi prosím, abych Vám a Vaším laskavým prostřednictvím poděkoval všem sestrám, paní vrchní Rosecké, ošetřující lékařce, slečnám Lence Veselé, Haničce Žemličkové a veškerému personálu Domova důchodců v Bořanovicích za veškerou péči a pomoc, která byla od 26. března 2003 až do 23. května 2005 poskytnuta mojí mamince, paní Boženě Noskové.

Vám všem za to patří můj veliký a upřímný dík.

Vážení zaměstnanci Domova důchodců Bořanovice,
bohužel, život je už takový, 15. května 2005 nás opustila navždy naše maminka, babička a prababička, paní Helena Miňovská.

Chtěli bychom za nás, a také za ni ocenit, jak jste o ni pečovali po celou dobu, kdy u vás pobývala. Líbilo se jí u vás, byla spokojená, měla vás ráda a vy jste měli rádi ji.

Přijměte proto od nás za všechnu péči a starostlivost o ni velké poděkování.

Milá slečno Lenko, paní ředitelko a všichni spolupracovníci,
chceme Vám vyjádřit projev mnoha díků za veškerou péči, kterou jste věnovali naší drahé mamince, babičce a prababičce.

Její pobyt ve Vašem Domově důchodců by zakrátko dosáhl 3 let. Vřelý dík za zpříjemnění této poslední doby jejího života.

Cítila se tam velice dobře, přestože se nezúčastnila různých akcí, které jste pořádali. Její zdravotní stav byl velmi bolestivý, což se odráželo též na její psychice. Nejraději byla ve svém pokoji a byla tam ráda. Ale přece se jednou zúčastnila výletu do Mělníka, na který ráda vzpomínala. Při naší návštěvě v nemocnici si moc přála, aby už zase mohla být doma - v Bořanovicích. Toto přání stále opakovala i svému vnukovi Richardovi, který ji navštívil v pátek, a v úterý po té odešla navždy, aniž by se její přání splnilo. Bylo to 27.7.2004.

Rozloučili jsme se s ní 3. srpna v kapli na brandýském hřbitově.

Tedy znovu díky za vše co jste pro paní Pravdovou vy všichni udělali.

Vážená paní ředitelko,
sl. Žemličková, vrchní sestro a všechny sestřičky a personále,

chtěla bych Vám všem, co se staráte o potřebné lidi ve vašem krásném prostředí domova důchodců Hortenzie v Bořanovicích, velmi poděkovat za oba moje rodiče, zvláště pak za velkou trpělivost a soucit s mým tatínkem ing. B. Klimešem, který nás opustil 25.5.2004.

Dále též za citlivý přístup k pozůstalé manželce, mé mamince.

Není zcela běžné ve všech zařízeních Vašeho typu, aby se pro seniora vymýšlelo tolik zajímavých činností a programů jak na dopoledne, tak na odpoledne, což starším lidem, zvláště pak opuštěným, zkvalitňuje život a pomáhá překonat samotu.

Velmi si vážím práce Vás všech za skvělého vedení celého zařízení pí ředitelkou PhDr. D. Brzobohatou. Přeji Vám mnoho lásky, trpělivosti a ocenění Vaší těžké, ale velmi potřebné práce, která má hluboký smysl. I my budeme jednou potřební a já věřím, že se Vám všem Vaše pochopení a dobrota vrátí.

Poděkování z Domova sv. Karla Boromejského

Vážená paní ředitelko,
děkuji Vám za potvrzení ohledně paní Marie Bajerové, které jsme od vás dostali a které má pro nás zásadní důležitost pro rozhodování o přijetí k přechodnému pobytu u nás.

Děkuji Vám za tuto paní, protože moje dlouholetá přítelkyně paní Alena Zámečníková, která jako jediná ji chodí navštěvovat, ji takto bude mít blíž. Z mnoha zkušeností víme, jak návštěvy prospívají a naopak odloučení v cizím prostředí přispívá ke zhoršení stavu seniorů.

Přeji Vám k Vaší práci mnoho čerstvých sil z dovolené a taky radosti z dobrých výsledků, které u Vás nesporně vidíte jako odměnu za všechno nasazení pro lidi, kteří dozrávají na své životní cestě.

Někdy je moc zvláštní, co osud člověku přichystá. Moje kamarádka říká, že nic není náhoda. Myslím si totéž. Takže dílem osudu jsem přišel do Domova Hortenzie a dílem osudu tu zůstal po tak dlouhou dobu, jak jen mi dovolil.

Dovolil a dopřál mi toho tolik. Poznal jsem bohatství, které jsem možná jen tak tušil. Poznal jsem stáří v jeho moudrosti a v jeho lidskosti. Našel jsem tu lidi, které kdybych nepoznal, byl bych o mnoho chudší. Vlastně už je pro mne jen těžko představitelné, že bych je nepoznal. Dostal jsem tu příležitost a jejich důvěru, abych s nimi mohl chodit na skupiny a mluvit s nimi. Někdy jen tak o všem možném, někdy o moc vážných věcech, někdy o nich samotných. Dovolili mi, abych je jako lidi cítil, abych s nimi mohl sdílet jejich smutek i jejich radost a já jim za to vždycky budu vděčný a děkuji jim za to. Všechno to, co jsem popsal, jsem prožil i mimo skupinu, jinak s jinými lidmi v Hortenzii. Dotkl jsem se jejich bolesti, radosti. Viděl jsem velikou lidskou solidaritu a souznění. Často jsem vnímal, že jsem se stal součástí společenství v Domově a to je moc silný pocit. Myslím, že teprve až tady jsem měl příležitost si naplno uvědomit, co všechno znamená podání si rukou, co všechno znamená společné mlčení a sdílení.

Jednou vpodvečer jsem měl možnost se posadit v hale s čajem a vychutnat přítmí spolu s paprsky zapadajícího slunce, otevřenými dveřmi proplouvalo do chodeb Domova jaro. Pozoroval jsem přirozený běh věcí a cítil, kolik lidského bohatství je v tomto domě, kolik zkušeností a moudrosti, kolik vyrovnání, kolik osudů. Zvenku bylo slyšet zvuk fontány a naproti mě seděla paní, usmívala se na mne tak zlehka, jako kdyby všechno, co jsem v tu chvíli prožíval, prožívala i ona. Poznal jsem, jak moc důležité je stáří v lidském životě, a poznal jsem i to, jak moc může být krásné a obohacující. Ještě jednou bych vám chtěl poděkovat a pevně doufat, že jsou mezi lidmi vazby, které jen tak něco neporuší.

Vážená paní ředitelko,
dovolte, abychom Vám i celému kolektivu domova vyjádřili vřelé díky za několikaletou péči a starostlivost, kterou jste věnovali naši milé tetičce, paní Růžence Kerhartové.

Velice si vážíme práce Vás všech, je obtížná a složitá, ale také nesmírně potřebná a užitečná. Proto Vám přejeme do dalších let hodně sil, ale také pohody a úsměvů, které předáváte dál Vašim obyvatelům.

Je neděle odpoledne, venku ošklivé počasí, nikomu se nechce ven. Návštěv poskrovnu. Televize také nic moc. Tak jsme všichni uvítali návrh našich sestřiček, které tuto neděli měly službu, že zase udělají na 1. patře kavárničku. Uvařily kafíčko, ke svačině přidaly sušenky. Pustily magneťák s dechovkou, najednou nám pošmourné počasí nevadilo - všichni dohromady jsme si s chutí zazpívali.

Bylo to pěkné, srdečné a pohodové odpoledne. Náš dík patří tentokrát sestřičkám, paní Vrankové a paní Celnerové. Moc jim děkujeme.

Děkuji všem sestřičkám, paní doktorce a celému personálu "Domova důchodců Hortenzie" za vaši péči a ochotu, s jakou se staráte a pomáháte babičkám a dědečkům i při svých starostech a povinnostech, které vás jistě zahrnují i doma ve svých rodinách.

Za celou naši rodinu mnohokrát děkuji za péči, trpělivost, pochopení a shovívavost, kterou jste všichni věnovali v cílové rovince života mamce, babičce a prababičce, paní Emilce Kindlové.

Ještě jednou děkuji sestřičkám, s jakou péčí připravily mamku k oslavě jejího jubilea 80. narozenin. Dále děkuji sestřičkám, které mamku vypravily na její poslední cestu.

Celému personálu "Domova důchodců Hortenzie" v Bořanovicích přeji do dalších let práce mnoho úspěchů, lásky a pochopení, které babičkám a dědečkům plnými doušky dáváte.

Vážená paní ředitelko, milé sestřičky a veškeří zaměstnanci tohoto domova.

Za Vaši vzornou péči, za každý Váš úsměv, za všechna slova útěchy a povzbuzení v době našeho loučení se s domovem, přijměte náš vřelý dík a obdiv.

K tomuto výročí, které právě oslavujeme, přejeme do dalších let, nyní už i našeho domova, stálé zlepšování dosavadních přechodných nedostatků k úplné dokonalosti, o což se i my budeme snažit a všemožně pomáhat.

Vážená paní ředitelko,
promiňte, prosím, že se znovu ozývám. Tentokráte však chci vyslovit svůj vřelý dík za nevšední ochotu, lidský přístup a pochopení lidských starostí, bolestí a obav.

Paní Jedličková se ozvala, zpráva od ní došla 2. 3. Cukrovka je sice nepříjemná choroba, ale v našem věku jsou zdravotní příhody daleko horší a proto jsem se o babičku bála. Připojuji díky za přiložený letáček s fotografií paní Jedličkové, je to krásný a dokonale vybavený objekt, Vaši svěřenci jsou jistě velmi spokojeni.

Přeji Vám z celého srdce hodně čilých členů Vaší "rodiny", trpělivost a citový vztah k těm, které čeká brzký odchod. Za krásný přístup k paní Jedličkové a ke všem Vám upřímně děkuji. Ať se Vám práce stále dobře daří!

Krásné pozdravy z podhůří Jeseníků, přání klidného pracovního prostředí a co nejméně problémů, tisknu ruce a vděčím Vám.

Vážená paní ředitelko,

dovolte mi, abych Vám jménem svým a jménem mojí maminky Jarmily Jakubcové, která je obyvatelkou domova důchodců v Josefské ulici, velice poděkovala za maximální laskavou a odbornou péči, která jí v něm byla po dobu jejího pobytu poskytnuta.

Poděkování patří nejen velice milým a obětavým sestřičkám, panu doktorovi, ale i personálu pomocnému, který se staral o výborné stravování a nevídanou čistotu prostor domova.

Obzvláště oceňujeme Váš obrovský přínos ve vedení tohoto domova, neboť jeho nadstandardní vybavení je zajisté Vaší zásluhou a nemohoucím starým lidem poskytuje maximální pohodlí při jejich nelehkém údělu. Děkujeme též za Vaši velikou snahu o záchranu tohoto domova.

Přejeme Vám i kolektivu Vašich pracovníků mnoho úspěchů ve vaší práci i v životě osobním, nerady se loučíme a ještě jednou